Už žádná zničena úroda: Jednoduchý způsob, jak zlikvidovat všechny mšice v okolí vaší zahrady

Mšice patří mezi nejrozšířenějších zahradních škůdců. Žijí v koloniích a napadají nejen okrasné, ale i užitkové rostliny. Velmi rychle se množí a jsou doslova noční můrou každého zahrádkáře.

Na přítomnost mšic vás upozorní v první řadě vysoký výskyt mravenců.

Ty jim totiž mohou posloužit jako dopravní prostředek, aby je roznesly a mravenci také vyhledávají jejich výměšky, tzv. medovici. Mšice přezimují ve formě vajíček, z nichž se na jaře vylíhnou. Mohou mít různou barvu, a jsou například zelené, žluté, růžové, světle hnědé, černé, šedé atd. Mohou mít štíhlé, i mohutnější tělo. Pokud napadnou rostlinu, vysávají z ní šťávu, co se v krátkém čase odrazí i na jejím vzhledu. Takové rostliny zaostávají v růstu, listy jsou deformované, mění barvu, zežloutnou a opadnou.

Bez chemie

S tímto problémem si snadno poradíte i bez chemického postřiku.

Zkušeným zahrádkářům se nejlépe osvědčilo netoxické lepidlo na myši. Třeba potřít spodek kmene, aby se škůdci přilepily. Podle zkušeností je prý účinnější než ochranné lepidlo na stromy, či lepicí pásy a nemusíte se bát ani toho, že by poškodilo kůru stromů. Už po prvním dni budete moci sledovat, kolik škůdců se vám na něj nalepili. Stejně dobře prý pomáhá i štěpařské vosk.

Přirozeným nepřítelem mšic jsou berušky sedmitečné, které si na mšicemi rady pochutnají a jsou díky tomu v zahradě vítaným pomocníkem. Chemickým postřikem však nezlikvidovat pouze nevítaných škůdců, ale i takových přírodních pomocníky. Proto je mnohem lepší používat na ochranu plodin biologické prostředky. Při jejich výběru dbejte hlavně na to, aby byly účinné pouze proti savým a žravým škůdcům, takže jejich přirozeným predátorem neublíží.

Můžete si pomoci i mechanickou ochranou a během vegetace odstřihnout napadené listy a výhonky.

Toto se osvědčilo zahrádkářům

Na invazi mšic v našich zahradách je sice ještě poměrně brzy, ale lépe je připravit se dříve, než zůstat nemile překvapen. Sesbírali jsme pro vás 21 nejlepších domácích receptů od Slovenské pěstitelů, které používají v boji proti mšicím, molice a roztočům. Uložte si to a neztraťte, určitě se vám to bude hodit!

1. Vodka: Nejlevnější způsob je nalít do rozprašovače vodku a postříkat napadená místa.

2. Coca-Cola: Funguje stejně jako vodka, stačí nalít a rozprášit.

3. Jaderné mýdlo: 200 g rozpustíme v 10 litrech vody a používáme jako postřik.

4. Amoniak: 1 lžíci rozpustíme v 10 litrech vody, používáme jako postřik.

5. Jedlá soda: 1 lžíci rozpustíme v 1 litru vody a přidáme 40 g nastrouhaného jaderného mýdla. Používáme jako postřik.

6. Dřevěný popel

Asi 200-300 g zalijeme 5 litry vroucí vody, necháme vychladit, přidáme 20 g strouhaného mýdla a používáme jako postřik.

7. Výluh z křenu: Dopisy a kořeny křenu naplníme kbelík do poloviny, doplníme vodou a necháme stát 2-3 hodiny. Tekutinu nanášíme na postižená místa v podobě roztoku.

8. Horký odvar ze zelených fazolových lusků: 1 kg zelených fazolových lusků nakrájíme a vaříme 1 hodinu v 10 litrech vody pod pokličkou. Odvar necháme 2 dny odstát, scedíme, přelijeme do lahví, uzavřeme korkovou zátkou a můžeme v natmavom místě skladovat celé roky. Na léčbu menších rostlin a keřů použijeme ½ šálku rozpuštěnou v 10 l vody. Pro léčbu stromů dávku zdvojnásobíme. Do odvaru je vhodné přidat i 40 g nastrouhaného mýdla.

9. Vlaštovičník: 3-4 kg čerstvé nebo 1 kg sušené bylinky zalijeme 10 l vody a necháme 1-2 dny louhovat. Poté scedíme a používáme jako postřik.

10. Borový výluh: 2 kg mladých výhonků vložíme do kbelíku, dolijeme vodou až po okraj a necháme stát týden. Denně mícháme. Používáme jako postřik.

11. Výluh z kopřiv: Nejúčinnější působí na rostliny, které jsou mladé a dosud nevytvořili květiny. Výluh vyrobíme z 1 kg natrhané čerstvé kopřivy a 10 l vody – nejlépe dešťové. Necháme vyluhovat 1 den a pak scedíme (nezapomeňte kopřivu pořádně vyždímat, právě v ní je nejvíce účinných látek). Aplikujeme na postižené rostliny.

12. Výluh z vratiče obyčejného: Nejlepší je na ochranu jahod, malin, ostružin a kromě mšic se popere is obalečům. Na výluh potřebujeme 40 g sušených květů vratiče a 1 l vařící vody. Květiny zalijeme a necháme louhovat 15-20 minut. Scedíme, květiny opět vyždímáme a když tekutina vychladne, aplikujeme na rostliny jako postřik.

13. Výluh z pampelišky: 400-500 g listů zalijeme 10 l vody a necháme louhovat 2-3 hodiny. Scedíme a používáme jako postřik.

14. Výluh z česneku: Pro získání 1 l louhu potřebujeme 25 stroužků a 1 litr vroucí vody. Stroužky česneku nasekáme nebo nastrouháme a zalijeme vodou. Necháme louhovat 10-15 minut, scedíme a aplikujeme na postižené rostliny.

15. Výluh ze bramborových listů: 300 g zelených listů zalijeme 5 litry vroucí vody, necháme stát den a používáme s přidáním 20 g nastrouhaného a rozpuštěného mýdla.

16. Hořčičný postřik

200 g hořčičného prášku rozpustíme ve vědru s vodou.

17. Tabákový prášek: 1 kg tabákového prachu zalijeme 10 l vody (60 stupňů Celsia). Necháme louhovat den, pak scedíme. 2 litry roztoku rozředíme ve kbelíku vody a používáme na psotihnuté rostliny.

18. Pomerančová kůra: 1 kg kůry zalijeme 10 l vody a necháme louhovat alespoň 3 dny.

19. Šťovík: 300 g najemno nasekaných kořenů šťovíku zalijeme 10 l vody a necháme 3 hodiny louhovat.

20. Heřmánek: 1 kg usušeného heřmánku (i květy i listy a stonek) zalijeme 10 l teplé vody, Necháme louhovat 12 hodin.

21. Výluh z lopuchu: 1 vědro lopuchový listů rozdrtíme (pomocí hole, aby uvolnily šťávu) a zalijeme 5 litry teplé vody. Necháme 2 dny louhovat.

Související články

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button